Od něj na západ se hory svažují až k Valašskému Meziříčí, směrem na východ se pak zvedají vyšší vrcholy Beskyd (Kněhyně, Stolová, Smrk).

Pohledu na Lysou horu jako nejvyšší vrchol (1324 m) však brání masív Ondřejníka (924 m), který tvoří východní rámec kotliny. Na severozápadě, průrvou mezi Kazničovem (615 m) a Lichnovskou hůrkou s Červeným kamenem (690 m), se naopak otevírá výhled na širou rovinu kolem Příbora, na obzoru lemovanou prvními pahorky Oderských vrchů. Jako pestré kamínky mozaiky jsou mezi svahy a kopci rozloženi nejbližší sousedé Tiché - na jihu Frenštát pod Radhoštěm s Trojanovicemi, na východě Kunčice, na severu Kozlovice a Mniší, na západě Vlčovice a na jihozápadě Lichnov.

Snad proto, že okolní hory a kopce bránily přístupu silných větrů a bylo zde tišeji než jinde, dostala Tichá svůj název. Podle jiné, obecněji rozšířené teorie, byl však její název odvozen od tiše plynoucího potoka Tichávky.

Autorem fotografií obce Tichá je PETR ŠIGUT.