Tichavský maratonec Karel Piskoř
Karel je rodák z podbeskydské obce Tichá, který již od mládí tíhl ke sportu. Za místní dorost hrával fotbal. Po vojně pracoval na kovárně v Tatře. Při svých parametrech – výška 168 a váha 58 kg, měl dispozice k provozování různorodých sportovních aktivit. V době hlubokého socialismu se naskytovaly podmínky pro soutěžení v rámci Svazarmu. Pravidelně se zúčastňoval „Dukelského závodu branné všestrannosti.“ Když Karel po tomto úspěšném klání v těchto závodech zjistil, že se zlepšuje jeho zdravotní stav a záhy zmizely potíže s astmatem, uvědomil si příznivý dopad aktivního pohybu. Dalším podnětem bylo, když se v jeho blízkosti objevil člověk, který nastartoval jeho sportovní aktivitu směrem k běžeckému sportu. Byl to Emil Hanzelka z Lichnova. V roce 1987 si Karel zaběhl zkušebně Cross hodinovku a následně Štramberskou desítku. Dva roky na to již slavil vítězství v tomto závodě své veteránské kategorii.
To byl odrazový můstek pro jeho další kariéru kondičního běžce. Nedíval se na přibývající roky a začal pravidelně běhat. Jeho měsíční dávky činily přes 200 naběhaných kilometrů. Protože se chtěl pořád zlepšovat, nastudoval odbornou literaturu Cooprových testů. Základem provozování tohoto sportu byla obuv. V osmdesátých letech byl veliký problém sehnat vhodné běžecké boty pro tento sport. Jednou z cest pro místní kondiční běžce, byl dovoz maratonek ze slovenského Partizánského. Jenomže tehdejší boty vydržely pár měsíců. Karlovi se ale v roce 1990 naskytla možnost jet za svým bratrem do USA, kde si pořídil výborné maratonky od firmy ASICS. V té době to byla ,,bomba“ pořídit si obuv od této renomované firmy. Karel začal systematicky trénovat a v roce 1992 zaběhl svůj první maraton v Pardubicích.Věděl, že bez tempové vytrvalosti se nebude zlepšovat. Neustále zkvalitňoval svůj trénink a ve svých 58 letech zaběhl Ostravský maraton v nádherném čase 2:53:24 hod. Tři roky na to zvládl „Vnorovskou desítku“ za 36:57 min.
Z maratonem se rozloučil v roce 2004 v Ostravě, kdy pocítil, že jeho výkonnostní křivka padá dolů. Tuto královskou disciplínu absolvoval celkem 38 krát. Při vzpomínání mi sděluje fakt: „ Do každého závodu jsem šel s touhou se stále zlepšovat a ne udělat čárku za účast. Nejtěžším maratonem byl Chřibský a nejoblíbenějším Mělnický.“ Karel v zimě vylepšoval svoji formu na běžkách, což dokládá jeho několikanásobná účast na Jizerské padesátce a ve vlídném počasí si navíc vylepšoval formu jízdou na kole.
Autor reportáže a fotogalerie: Jiří Harašta