I u nás bylo vroucím přáním vlastenců (abychom nezůstali pozadu za jinými pokročilými obcemi) založení odboru Sokola. Aby Tichavjané ujasnili si význam Sokola, pozvána byla jednota z Frenštátu, aby provedla v Tiché veřejné cvičení. Žádosti této bylo ochotně vyhověno a v neděli dne 5. října 1919 s praporem a hudbou vtrhly červené košile ponejprv do překvapené Tiché.

Cvičení uspořádáno bylo na tělocvičně při nové budově školní a poněvadž bylo ideálně krásné počasí, také se vydařilo. Před cvičením uvítal hosty nadučitel Bordovský, načež starosta frenštátského Sokola pan inženýr Přikryl měl slavnostní řeč. Obecenstva bylo mnoho. Pak provedli bratři a sestry cvičení prostná a cvičení na nářadí, vesměs velmi krásně. Cvičil také dorost, což naše školní dítky velmi rozjařilo. Cvičení také sloužilo jako propagace k založení podobného spolku u nás. A můžeme s uspokojením dotvrdit, že dosáhnuto bylo účelu.“ 

Mládež s nadšením se přihlásila a dne 26. října 1919 přikročeno k první ustavující schůzi Sokola.


První výbor TJ Sokol Tichá, zvolený dne 26. října 1919: 

  • Starosta: Emil Bordovský, 
  • nadučitel Náčelník: František Horečka,
  • učitel Jednatel: Emil Kupčík 
  • Pokladník: Emil Drozd
  • Členové výboru: Růžena Pustková, Marie Mužná, Jan Lichnovský, Josef Holub 

Celkem se za členy jednoty k 26. říjnu 1919 přihlásilo 39 členů. Měsíční příspěvek pro všechny členy ustanoven na 1 korunu. 


1919 – 1920:

Ihned po založení sokolské jednoty dochází k rozvoji činorodé práce všech členů i členů výboru. Svědčí o tom skutečnost, že od 1. listopadu 1919 do 6. května 1920 proběhlo 29 cvičebních kurzů. Velmi aktivně se rozvíjelo cvičení dorostu. Od počátku se činnost nesoustředila jen na cvičení, ale i na zábavnou a vzdělávací oblast. Byl zvolen šestičlenný zábavní výbor, který se staral o kulturní vyžití členů. Činnost zábavního výboru řídil pan Arnošt Čunta, který působil také jako režisér. Každý pátek probíhaly „vzdělávací večírky“, na nichž byli členové seznamováni s veškerou činností a úkoly Sokola. Aby se rozšířilo vzdělání členů, byl zřízen pokračovací kurz při zdejší škole. 

1921 – 1924: 

Počet členů se stále zvyšoval. Cvičitelům se podařilo příznivě působit na místní obyvatele, dovedli do svých řad získávat další mládež i dospělé. Každou neděli dopoledne probíhaly veřejné cvičební hodiny. V roce 1922 byl vytvořen pětičlenný cvičitelský sbor, který vyvíjel velmi aktivní činnost. Cvičební hodiny probíhaly pravidelně, ale s obtížemi, neboť nebylo místnosti ke cvičení. Cvičilo se ve školní budově av letním období na hřišti u školy. Některé cvičební nářadí si členové zhotovovali sami, protože počáteční finanční prostředky jednoty byly malé. Přesto řada členů a členek vystupovala na veřejných cvičeních v okolních sokolských jednotách, v roce 1924 i na veřejném župním cvičení v Bystřici p. H. Předsednictvo od počátku ustavení Sokola nepodceňovalo význam tisku pro uvědomění vlastního členstva. Pravidelně probíhaly v zimním období vzdělávací přednášky a besedy nejen pro členstvo, ale i pro veřejnost. Každý rok členové sehráli 4 i více divadelních představení, jsou pořádány plesy a dožínkové slavnosti. Příjmy z těchto divadelních představení, vzdělávacích večírků a tanečních zábav sloužily členstvu jednoty k zakoupení cvičebního náčiní a částečně i k zakoupení krojů členům. Tělocvičná jednota Sokol v Tiché byla založena jako samostatná jednota, ale asi po roce se stala pobočkou Sokola Frenštát. Teprve po pěti létech se jednota znovu osamostatnila a stala se Tělocvičnou jednotou Sokol Tichá. Stalo se tak usnesením členské schůze konané 10. června 1924. V roce 1924 měla jednota 47 členů (14 žen, 33 mužů).Její název byl v roce 1960 změněn na: Tělovýchovná jednota Sokol Tichá. 

1925 – 1935:

První veřejné cvičení tichavských Sokolů se podařilo nadšeným členům uspořádat po šestileté činnosti 16. srpna 1925. Veřejné vystoupení sledovalo 400 diváků a mělo velký ohlas mezi veřejností v Tiché. Tento úspěch byl pobídkou do další práce. Cvičení jednoty byli stále častěji zváni na veřejná vystoupení do okolních obcí. Působení vzdělavatelů se projevilo ve větším zájmu o dění nejen u nás, ale i za hranicemi. Je založen cestovní fond k VIII. Sokolskému sletu do Prahy, aby se tohoto mohli členové zúčastnit. Rok 1928 byl ve znamení příprav na oslavy 10-letého trvání jednoty, toto významné jubileum chtěli členové oslavit samostatným veřejným vystoupením. Odpovědnost za veřejné vystoupení nesl 4 členný cvičitelský sbor. 18. srpna 1929 proběhlo slavnostní veřejné cvičení na počest 10. letění trvání Sokola v Tiché. Na veřejném cvičení vystoupilo 36 mužů, 35 dorostenců, 30 žáků, 24 žen, 24 dorostenek, 31 žaček z Tiché a okolí., z Tiché 92 cvičenců včetně žactva. Cvičenci jednoty se v tomto období zúčastnili veřejných cvičení nejen v okolí, ale i Krajského sletu ve Vrbové, Župního sletu ve Valašském Meziříčí, Župního sletu v Místku, okrskových vystoupení ve Frýdlantě n.O. apod. Kromě tělocvičné činnosti neustává práce zábavního výboru. Mimo 4 – 5 divadelních představení ročně se stále pořádají plesy, dožínkové slavnosti, vzdělávací večírky. Ke konci dvacátých let pociťují členové nedostatek cvičebních místností, které jednotě dosud chybí. Ke stavbě sokolovny nemohlo být přikročeno pro nedostatek finančních prostředků. Přesto dochází ke zvyšování počtu členů, ke konci roku 1930 měla jednota 67 členů. Teprve rok 1930 přinesl členům jednoty splnění jejich přání. Na zakoupeném pozemku jsou zahájeny přípravy ke stavbě sokolského stadiónu. Tento byl v roce 1931 slavnostně otevřen veřejným vystoupením všech složek jednoty. Výstavba sokolského stadiónu byla pro členy nemalou obětí. Každý z členů jednoty musil odpracovat na stavbě 40 hodin zdarma. Jednota neměla dostatek prostředků, takže sokolský stadión byl postaven částečně na úvěr. Navíc výstavba probíhala v době hospodářské krize. Těžko si dnes představíme obětavost a nadšení tehdejších členů. V tomto období měla jednota odbory: tělocvičný, pěvecký, hudební, divadelní a okrašlovací. Po dostavbě sokolského stadiónu se začala činnost členstva znovu rozrůstat. Pořádají se utkání v odbíjené, stolním tenisu a šachu. Objevují se první zájemci o fotbal. 16. července 1933 se podařilo místním Sokolům uspořádat okrskové veřejné veřejné cvičení. Na této velké slavnosti tichavské jednoty vystoupilo 390 cvičenců, z toho z Tiché 65 cvičenců. Počátkem roku 1934 byl založen lyžařský odbor. Byly pořádány lyžařské túry do Beskyd, nemalá péče se věnovala lyžařům začátečníkům. Mezi členy stoupala obliba cyklistiky a zúčastňují se okrskových cyklistických štafet, kde je tichavská jednota co do účasti hodnocena na prvním místě. Popularita odbíjené stoupla natolik, že je ustaven odbor odbíjené. 

1934 – 1945: 

Činnost jednoty se nadále rozvíjela, byla však poznamenána politickou situací v Evropě. Nástup fašizmu v Německu znamenal velikou hrozbu pro všechny pokrokové síly. I v této těžké době si musí jednota svou činností získávat prostředky na úhradu úvěru na stavbu sokolského stadiónu. Příchodem nacistů byl narušen veškerý život sokolských jednot. Činnost sokolské jednoty v Tiché byla zastavena výměrem Okresního úřadu v Místku 13. dubna 1941. Písemnosti byly zabaveny a odvezeny do Místku, taktéž veškerý majetek jednoty byl zabaven. Bylo to období, kdy fašisté chtěli zlomit odpor českého národa, bylo to období bolestných ztrát. Mnoho sokolských funkcionářů bylo vězněno a umučeno v koncentračních táborech, či padlo v aktivním boji proti nenáviděným vetřelcům. 

Tyto ztráty postíhly i naši jednotu:
- v koncentračním táboře byli umučeni: Emil Havel, Jan Harabiš 
- v boji proti fašismu padl: Jaroslav Šťastný

Mučení v koncentračním táboře přežil Arnošt Čunta, který se po obnovení činnosti TJ znovu vrátil k práci v bělochově. 


ZALOŽENÍ FOTBALOVÉHO KLUBU S.K.TICHÁ: 

První průkopníci fotbalu se objevují již ve dvacátých létech, věnovali se mu také někteří členové jednoty. Ale fotbal byl zatím považován za jeden z méněhodnotných sportů. V době druhé světové války hledala mládež útěchu ve fotbalu. Příznivců tohoto sportu stále přibývalo a tak v roce 1943 začali nadšenci fotbalu budovat hřiště v dolní části obce na pozemku pana Šrámka. Na úpravě hřiště se pracovalo velmi intenzivně, aby mohlo být co nejdříve otevřeno. Činnost fotbalových nadšenců bylo nutno řídit. Tak byl v dubnu 1944 založen samostatný fotbalový klub S.K.Tichá.

První zvolený výbor: 

  • předseda Bohumil Mladěnka 
  • I. místopředseda Alois Drozd
  • II. místopředseda Karel Bordovský
  • jednatel Josef Vašinek
  • tajemník František Kovařík
  • pokladník Jaroslav Petřík
  • účetní Josef Špaček 
  • hospodář Alois Havel 
  • I. zapisovatel František Švrček 
  • II. zapisovatel Josef Petr 
  • archivní pracovník Jan Lichovník 
  • náčelník Miloš Fojtík 
  • revizoři účtu Ladislav Kašpárek, Alois Mičulek, Josef Havel (82), Josef Havel (107), Rudolf Hrbáč, Čeněk Žabka, Josef Petr (87) 

Jako každý nově vzniklý spolek i S.K. Tichá neměl prostředky na svou činnost. Proto každý zakládající člen musel přispět peněžitým vkladem 500,00 korun. Členům S.K.Tichá se podařilo po dvouletém úsilí vybudovat fotbalové hřiště, které bylo otevřeno 3. června 1945 slavnostním průvodem z horního konce obce. Na první utkání byl pozván divizní S.K. Beskyd Frenštát, právě při otevření hřiště. Toto první utkání tichavských fotbalistů skončilo výsledkem 11:1 pro hosty. Poslední přípravné utkání před mistrovskou sezónou sehrála mužstva S.K.Tichá proti sobě. V této době byl totiž dostatek hráčů, takže existovala dvě družstva. Avšak později do mistrovské soutěže bylo vybráno a přihlášeno jedno mužstvo, které v sezóně 1945 – 1946 hrálo v okrsku Valašské Meziříčí. Pro zajímavost uvádíme některá mužstva soutěže – Hrachovec, Poličná, Hostašovice, Černotám, Kelč u Hranic, Branky na Moravě. Mužstvo hrálo se střídavými úspěchy a skončilo asi v polovině mistrovské tabulky. Do soutěže bylo přihlášeno i družstvo dorostu, toto se však během soutěže rozpadlo. Od mistrovské sezóny 1946 – 1947 je družstvo zařazeno pod okres Frýdek – Místek a hrálo II. třídu tamního okresu. Výkon družstva od minulé sezóny stoupl natolik, že dokonce bojovalo o postup do I. třídy okresu. Také v následujícím roce bojovali fotbalisté o postup, ale opět chyběl pověstný krůček k postupu. Po těchto počátečních úspěších se projevila krize v hráčském kádru a družstvo bylo v roce 1949 z mistrovské soutěže odhlášeno. V této době hrálo mužstvo jen přátelské zápasy. Tato situace trvala až do roku 1954, kdy se fotbalové družstvo opět přihlásilo do soutěže.  

1945 – 1955: 

V toto době existovaly v Tiché dvě samostatné organizace – S.K. Tichá a TJ Sokol Tichá. Po skončení války se činnost tělovýchovné jednoty rozbíhala pomalu. Chyběly finanční prostředky, majetek zabavený v roce 1941 byl částečně zničen. Nechyběl však elán, který znamenal nový rozvoj tělovýchovné činnosti. Opět se pořádají veřejná cvičení za účasti cvičenců z Tiché a širokého okolí. Vyvrcholením nemalého úsilí je účast cvičenců na XI. Všesokolském sletu v Praze. Jednotu reprezentovalo 16 žen, 10 mužů, 2 dorostenky. Členská základna se stále rozrůstá o další mladé nadšence tělovýchovy. V roce 1946 byl do čela jednoty zvolen Bohuslav Genzer, který tuto funkci vykonával plných 20 let. V roce 1950 doslo ke sloučení S.K. Tichá a TJ Sokol Tichá v jednu organizaci s názvem – Tělocvičná jednota Sokol Tichá, který byl v roce 1960 změněn na název Tělovýchovná jednota Sokol Tichá. Oživuje se činnost fotbalového oddílu, přání členů se splnilo, družstva TJ Sokol Tichá hrají opět mistrovské soutěže. Vrcholem cvičitelského úsilí členů je účast na I. celostátní spartakiádě v Praze v roce 1955, této se z jednoty zúčastnilo 15 žen a 11 mužů. 

1956 – 1970: 

Toto období je poznamenáno zvýšenou aktivitou odboru základní a rekreační tělesné výchovy. Cvičitelskému sboru se za pomoci pedagogů místní ZDŠ podařilo získat do řad cvičenců nové členy, a co bylo potěšitelné, jednalo se hlavně o žactvo a dorost. Cvičenci reprezentují naši jednotu nejen na místních vystoupeních v okolí, ale i na okresních spartakiádách, II. a III. Celostátní spartakiádě v Praze. Nesmíme zapomenout i na Slovenské tělovýchovné slavnosti ve Staré Ľubovni a Trefené v r. 1958, 1959. Obětavá práce odboru ZRTV a oddílu kopané přinesla své ovoce. TJ Sokol Tichá je v šedesátých létech hodnocena jako jedna z nejlepších vesnických jednot v okrese Nový Jičín. Největším tělovýchovným svátkem těchto let byla okrskové spartakiáda, pořádaná naší TJ v r. 1959 v Tiché. Na tomto největším veřejném vystoupení v historii TJ se představili cvičenci z širokého okolí za nemalého zájmu diváků, Okrsková spartakiáda se stala svátkem pro celou obec a byla ukázkou dobré organizátorské práce členů TJ. V roce 1960 došlo v rámci nového územního uspořádání k přeřazení družstev oddílu kopané do nejnižších soutěží okresu Nový Jičín. 

1971 – 1980: 

V sedmdesátých létech se zvyšuje aktivita i v oddílu kopané. Ke každému družstvu je získán školený trenér, zvyšuje se náročnost a kvalita trenérské práce. Projevuje se i zlepšení materiálních podmínek TJ, hlavně zásluhou MNV Tichá. Cílevědomá práce přináší své ovoce. Družstva dorostu a mužů postupují do okresního přeboru v mistrovské sezóně 1977 – 78.Po ukončení soutěže v červenci 1977 byl uspořádán sportovní den, jehož součástí byl zápas v kopané TJ Sokol Tichá – I. družstvo Baníku Ostrava. Utkání bylo odměnou všem obětavým členům za jejich práci. Hřiště vybudované v roce 1944 stále více nevyhovovalo potřebám tělovýchovné jednoty. Ve spolupráci MNV Tichá, orgánu tělovýchovy a TJ se započalo s výstavbou nového sportoviště. Přípravné práce začaly v roce 1967, s vlastní výstavbou v roce 1968. Sportoviště bylo vudováno v akci „Z“ a na jeho výstavbě se podíleli nejen členové TJ, ale i mnoho občanů z Tiché. Vybudované dílo představovalo hodnotu přes 1,5 mil korun. Na výstavbě odpracovali občané více jak 30 000 hodin. Poděkování patří všem, kteří se na výstavbě nového sportoviště podíleli. Nový sportovní stánek byl slavnostně předán do užívání TJ při sportovním dni 1. července 1973. Obě družstva kopané bojují v mistrovských soutěžích se střídavými úspěchy. Vedení TJ si stále více uvědomovalo, že bez stálé systematické práce od nejmenších žáků není možné budovat družstva, která by reprezentovala TJ ve vyšších soutěžích. Proto bylo do soutěžního ročníku 1970/71 přihlášeno do soutěže družstvo žáků. I když žáci po řadu let hráli nejnižší soutěž okresu, přesto se tato práce vyplatila. Úroveň dorostu se zlepšila a mnozí žáci, kteří počátkem 70 let s fotbalem začínali, úspěšně reprezentovali TJ nejen v dorostu, ale i v družstvu dospělých. Odbor ZRTV byl v této době méně aktivní proti 60. létům. Avšak zásluhou ženské složky jeho činnost neustála. Společně s mateřskou školou a základní školou jsou ve spartakiádních létech 1975 a 1980 pořádány úspěšné sportovní dny. Členky reprezentují TJ na vystoupeních v okresním měřítku a na celostátním vystoupení v Praze. 

1980 – 1993: 

Pro sportovní činnost v tomto období je nemalou překážkou nevyhovující provizorní tělocvična. O stavbě nové se uvažovalo řadu let. Teprve v roce 1987 se v akci „Z“ začalo s výstavbou nové tělocvičny, tato byla v roce 1991 předána tichavské veřejnosti do užívání. I na této akci se členové TJ podíleli svou bezplatnou brigádnickou pomocí. Vybudováním tělocvičny získala Tichá důstojný stánek pro další sportovní rozvoj. Je využívána jak našimi sportovci – v zimním období zde trénují všechna tři družstva fotbalistů, zápasníci, tak i širokou veřejností – aerobic pro ženy, rehabilitační cvičení pro ženy, nohejbal, basketbal a další. 

V roce 1986 došlo ke sloučení výborů TJ, oddílu kopané a odboru ZRTV. Byl zvolen jen výbor TJ, který řídí činnost našich složek. V létech 1990 – 91 byli řízením výboru TJ pověřeni celkem 3 členové TJ. Listopad 1989 přinesl veliké změny v naší společnosti, tyto se promítly i do dění v naší TJ. Schválením vlastních stanov v roce 1992 se TJ Sokol Tichá stala nezávislou samostatnou spolkovou organizací s právní subjektivitou.  

 90 let Tělovýchovné jednoty SOKOL Tichá

TJ Sokol Tichá byla založena 26. října 1919, kdy po počátečních přípravách se konala ustavující schůze. Vznikla sokolská jednota s názvem Tělocvičná jednota Sokol Tichá v čele se starostou p. Emilem Bordovským. Celkem se k tomuto datu přihlásilo za členy 39 osob.

Jednota byla založena jako samostatná, ale po roce se stala až do června 1924 pobočkou Sokola Frenštát. Členská základna se rozrůstala, v roce 1930 měla jednota již 67 členů.

V této době byly založeny odbory, ve kterých se členové věnovali nejen sportu, ale i vzdělávací, kulturní činnosti, pořádání plesů, tanečních zábav, divadelních představení apod. Pravidelně probíhaly v zimních měsících vzdělávací kurzy pro členy i veřejnost.

V roce 1930 byl zakoupen pozemek, na kterém byla zahájena stavba sokolského stadionu. Tento byl slavnostně otevřen veřejným vystoupením všech složek jednoty. Sokolský stadión byl postaven částečně na úvěr. Každý člen musil na stavbě odpracovat zdarma 40 hodin. Uvážíme-li, že stavba probíhala v době hospodářské krize, jen těžko si dovedeme představit obětavost a nadšení tehdejších členů. Svědčí o tom upomínky o nesplácení úvěru a návrhy na exekuci ručitelům úvěru.

Zájem o sport se v tomto období stále rozrůstá. Mimo nářaďový tělocvik se pořádají zápasy v odbíjené, šachu, stolním tenisu, objevují se zájemci o fotbal, cyklistiku, lyžování.

Příchod fašismu narušil veškerý život sokolských jednot. Výměrem Okresního úřadu v Místku z 13. dubna 1941 byla činnost sokolské jednoty v Tiché zastavena, písemnosti a majetek zabaveny. Tichavskou jednotu postihla ztráta nejtěžší. Tři členové jednoty zahynuli v koncentračních táborech.

V době světové války hledala mládež útěchu ve fotbalu. V roce 1943 začali nadšenci budovat hřiště v dolní části obce na pozemku p. Šrámka. Následně v dubnu 1944 byl založen samostatný fotbalový klub S.K. Tichá v čele s předsedou p. Bohumilem Mláděnkou.

Vybudované hřiště bylo otevřeno 3. června 1945 slavnostním průvodem z horní části obce. Hráčů a nadšenců se přihlásilo dostatek, z počátku existovala dokonce dvě mužstva. Fotbalisté se nejpve přihlásili do soutěže okresu Valašské Meziříčí, pak do okresu Frýdek-Místek.

V roce 1950 došlo ke sloučení S.K. Tichá a TJ Sokol Tichá pod název Tělocvičná jednota Sokol Tichá, v roce 1960 byl název změněn na Tělovýchovná jednota Sokol Tichá. Mimo fotbal došlo v 60. létech ke zvýšení aktivity odboru základní a rekreační tělesné výchovy, jednota byla v této době hodnocena jako jedna z nejlepších vesnických jednot okresu Nový Jičín.

Dosavadní hřiště již nevyhovovalo. Ve spolupráci MNV Tichá, tělovýchovných orgánů a TJ začala v roce 1968 výstavba sportoviště v akci „Z“. Toto bylo slavnostně otevřeno 1. července 1973. Na stavbě odpracvoali občané přes 30 000 hodin. Sportoviště představovalo hodnotu více jak 1,5 mil. korun.

V roce 1987 započala v akci „Z“ výstavba tělocvičny, čímž obec získala důstojný stánek pro rozvoj sportu. I zde se členové TJ podíleli svou brigádnickou pomocí.

Po dostavbě nového sportoviště odprodala TJ původní sokolský stadion Mysliveckému sdružení v Tiché.

Nové sportoviště přineslo zvýšenou aktivitu fotbalistů. Muži i dorostenci hráli několik let v krajských soutěžích, muži dva rok krajský přebor. V současné době má TJ v soutěžích 5 mužtev: muže „A“, „B“, dorostence, žáky a benjamínky.

Nová tělocvična znamenala zvýšený zájem o sport. V rámci Asociace sportu pro všechny se konají pravidelné hodiny aerobiku, nohejbalu a jiných halových sportů.

Již 20 let se od října do června konají pro ženy pravidelné hodiny zdravotního a rehabilitačního tělocviku pod vedením p. Libuše Rečkové, které jsou ženami hojně navštěvované. Součástí jsou pravidelné turistické výlety do okolí. Nejvíce se ženy těší na několikadenní výlet do hor. Letošní se konal již podesáté.

V roce 1973 vznikl v Tiché zápasnický kroužek vedený p. Zdeňkem Liškou. Nejprve trénovali a soutěžili pod hlavičkou TJ Nový Jičín, 1.1.1995 byl založen oddíl zápasu při TJ Sokol Tichá.

Od roku 1995 se zápasníci zúčastniili mnoha soutěží v republice, vycestovali do Holandska, Norska, Belgie, Polska a Slovenska; většinou nikdy nepřijeli s prázdnou. Ve výběru české reprezentace bylo 5 tichavských borců, 3 za ni startovali.

Na mistrovství světa veteránů byl za ČR nominován p. Zdeněk Liška, kde se ve volném stylu umístil ve své váhové kategorii na 5. místě z 12 závodníků.

Od roku 1995 startovalo na různých soutěžích 204 registrovaných závodníků. Za dobu od roku 1995 vybojovali tichavští zápasníci: 16 titulů Mistr ČR, 38 stříbrných a 25 bronzových medailí. 10x byli vybráni do desítky sportovců okresu, 4x mezi první 3 trenéry okresu, 1x mezi 5 nejlepších trenérů moravskoslezského kraje. Za dlouholeté sportovní výsledky byla tichavskému oddílu zapůjčena kompletní hodnotná olympijská žíněnka.

Činnost tělovýchovné jednoty řídí 7 členný výbor v čele s předsedou Vratislavem Zemanem.

Závěrem vzpomeňme s vděčností těch, kteří se tohoto jubilea nedožili a poctivě pro rozvoj jednoty pracovali.

Děkujeme všem členům, funkcionářům, sponzorům a orgánům obce za nemalou podporu a přízeň, kterou nám věnují.

Výbor TJ Sokol Tichá