Spolek tehdy čítal 25 členů, výbor tvořilo 7 členů. Již na této první valné hromadě se projevila snaha o kázeň a poctivý přístup k práci ve spolku - byl totiž schválen návrh v tomto znění: „Kdo se bezdůvodně nedostaví na schůzi, zaplatí 3,- Kč pokuty.“ Pro porovnání 1 kg cukru se tehdy prodával za 11,- Kč.

Rovněž bylo schváleno pořádání každoročních oslav Sv. Medarda (8. června ) - patrona včelařů. Oslavy byly vždy zahájeny sv. mší za všechny včelaře. Poté se oslavovalo podle počasí – buď venku v přírodě - nebo v hostinci, kde včelaři hodovali a častovali každého, kdo přišel. Nezapomínalo se ani na atrakce pro děti a mládež. K tanci vyhrávala kapela, v bufetu se prodával guláš, zákusky a medovina (tehdy medzena). Oslavy trvaly až do nočních hodin. Pohoštění i hudba byly realizovány ve vlastní režii místních včelařů. Čistý zisk zůstával vždy včelařskému spolku pro jeho aktivity, např. založení prodejny medu a včelařských potřeb v roce 1929, kde správcem prodejny byl pověřen p. Štefek Josef z Tiché, č. p. 161, nebo zakoupení sazenic medonosných keřů a stromů, apod.

První zmínka o počtu včelstev se objevuje až v „Zápisu členské schůze z 1. května 1932“, kdy bylo registrováno:

  • 141 včelstev v Tiché
  • 76 včelstev v Mniším
  • 41 včelstev ve Vlčovicích
  • 20 včelstev v Kunčicích p. Ondř.
  • 6 včelstev v Kozlovicích

Celkem tedy 284 včelstev, ale všichni se asi hned nezapojili do spolku, protože včely se kdysi chovaly skoro u každé chalupy. Spolek tehdy čítal 46 členů. O rok později se stavy zvedly již na 360 včelstev a 47 členů Včelařského spolku. Dále se stavy měnily hlavně v závislosti na odloučení včelařů vedlejších vesnic (pokud byly v záznamech uvedeny).

V roce 1934  50 členů spolku hospodařilo s  382 včelstvy
V roce 1937 59 členů spolku hospodařilo s  450 včelstvy
V roce 1942 53 členů spolku hospodařilo s  381 včelstvy
V roce 1944 38 členů spolku hospodařilo s  262 včelstvy
V roce 1956 33 členů spolku hospodařilo s  115 včelstvy

V roce 1960 po odchodu včelařů z Vlčovic a Mnišího měla základní organizace 32 členů a hospodařila s 92 včelstvy.

V roce 1963 31 členů organizace hospodařilo s 107 včelstvy
V roce 1965 29 členů organizace hospodařilo s 91 včelstvy
V roce 1971 34 členů organizace hospodařilo se 106 včelstvy
V roce 1974 32 členů organizace hospodařilo se 113 včelstvy
V roce 1978 29 členů organizace hospodařilo se 117 včelstvy
V roce 1980 31 členů organizace hospodařilo se 134 včelstvy
V roce 1985 27 členů organizace hospodařilo s 205 včelstvy
V roce 1987 35 členů organizace hospodařilo s 220 včelstvy
V roce 1994 33 členů organizace hospodařilo se 131 včelstvy
V roce 1997 28 členů organizace hospodařilo se 117 včelstvy
V roce 2000 27 členů organizace hospodařilo se 112 včelstvy
V roce 2004 23 členů organizace hospodařilo se 78 včelstvy

Po roce 1948 měly včelařské spolky povinnost odevzdávat předepsanou dávku medu státu podle počtu včelstev. V roce 1957 byla tato dávka ze 115 včelstev 190 kg medu. Odevzdáno bylo 180 kg.

Na Valné hromadě v červenci 1957 je „Včelařský spolek“ přejmenován na „Základní organizaci včelařů“. Současně jsou vydány nové stanovy a ještě předtím v r. 1949 je zvýšena pokuta za neomluvenou neúčast na schůzi na 20,- Kč.

V  roce 1957 byl zřízen družstevní včelín při JZD Tichá. Místní včelaři věnovali celkem osm rojů pro tento včelín. Z této doby se dochovalo krátké svědectví p. Pustějovského Františka – včelmistra JZD Tichá, který uschoval tuto zprávu spolu s pár mincemi při zhotovování úlů z klád stromů do závitové skleničky do jednoho z úlů.

Poskytujeme Vám doslovný přepis svědectví p. Pustějovského:

V Tiché dne 1. června 1963:
Při zhotovení těchto úlů jsem se rozhodl, že napíši několik řádků pro příští generace. Byl jsem zakladatelem družstevního včelína od roku 1957. Začínal jsem se dvěma včelstvy. Dnes vlastní družstvo 20 včelstev a v plánu máme 60. Včelstva jsou umístěna ve dvou včelínech. Tento rok stavíme nový včelín ve stříbrníku, tam jsou také postavené 3 úle z klatů, kde dávám do jednoho tento lístek.
 
Jsem důchodce 62 roků starý. Důchodu pobírám 1225 Kč měsíčně. V družstvu zastávám funkci včelmistra. Odměnu za celoroční ošetření jednoho včelstva činí 7‘5 pracovní jednotky.
„Čest práci“
Pustějovský Frant. - včelmistr JZD Tichá

Během existence včelařského spolku si včelaři pravidelně připomínají kulatá výročí založení spolku a při těchto příležitostech udělují nejvýznamnějším členům včelařského spolku různá vyznamenání a diplomy. Tak například, dne 7. listopadu 1982 proběhla slavnostní výroční schůze u příležitosti 60. výročí založení včelařského spolku v Tiché.

Na této schůzi obdrželi někteří členové jako poděkování za dlouholetou činnost ve včelařství čestná uznání:

  • p. Vašínek František, Tichá č.p. 206
  • p. Adamec Oldřich, Tichá č.p.382
  • p. Rajnošek Jar., Tichá č.p. 57
  • p. Fojtík Josef, Tichá č.p. 267,
  • p. Janotka Josef, Tichá č.p. 287
  • p. Čulák Josef, Tichá č.p. 392
  • p. Vaněk Vojtěch, Tichá č.p. 43

Žákovské včelařské kroužky

V r. 1956 byl založen Žákovský včelařský kroužek při ZŠ Tichá p. učitelem Zdeňkem Brumovským.

V roce 1959 pracoval tento včelařský kroužek pod vedením přítele Františka Pustějovského. Včelstva tohoto kroužku byla umístěna ve včelínu JZD Tichá.

Ve vedení kroužku pak od r. 1970 pokračovala p. učitelka Holubová Božena, Frenštát 1380 (Tichá č. p. 205), která byla také jednatelem ZO včelařů v Tiché až do roku 1987. Byla vedena také kronika žákovského kroužku, která je k dispozici. Paní Holubová za svou obětavou dlouholetou činnost byla odměněna v r. 1976 Čestným uznáním OV ČSV a odznakem „Vzorný včelař“. Pořádala řadu výstav k různým výročím. Na tyto výstavy připravovala medové pečivo ve spolupráci s Českým svazem žen.


Chov včelích matek

V roce 1962 byl pod vedením přítele Františka Pustějovského založen na družstevním včelíně chovatelský kroužek za účelem chovu matek.

V létě r. 1982 byl přijat za člena organizace p. Ručka Josef, který na spolkovém včelíně zřídil registrovaný chov včelích matek pro okres N. Jičín
Úspěšný chov matek v našem včelařském areálu přilákal v létech 1985 a 1986 do naší ZO celou řadu včelařských zájezdů z různých krajů republiky. V této době navštívilo Tichou až 300 včelařů. Pan Ručka všem účastníkům zájezdů vždy podal odborný výklad z včelařské praxe. O chovu matek byl publikován p. Ručkou článek v časopise „Včelařství“ (viz zápis z 28. listopadu 1987). Tento chov z důvodu nemoci p. Ručky byl ukončen v r. 1987


Obecní včelín

V roce 1970 byl od JZD Tichá odkoupen dřevěný včelín se 3 úly a včelstvy. MNV Tichá dal do bezplatného užívání pozemek vedle hřbitova, kam byl včelín přestěhován za pomoci traktoru na připravených saních. Veškeré úpravy terénu a práce spojené s umístěním včelínu byly ukončeny až na podzim r. 1971. V roce 1972 byl pozemek oplocen. V témže roce zde proběhla slavnostní schůze k 50. výročí založení včelařského spolku v Tiché, zakončená taneční zábavou pro veřejnost. Práce na úpravách budovy pak probíhaly průběžně až do léta r. 1984, kdy 28. července byl včelařský areál slavnostně otevřen za přítomnosti předsedy OV ČSV v N. Jičíně a dalších hostů. Tato akce byla zveřejněna i v celostátním časopise „Včelařství“.

V průběhu let 1989-91 byl spolkový včelín upraven na klubovnu. Včelstva byla přemístěna k jednotlivým včelařům včetně úlů. Na samotných úpravách interiéru i exteriéru bylo odpracováno celkem 415 hodin. Zde je nutné ocenit aktivitu p. Šrámka Stanislava č.p. 55 a p. Žáčka Františka, Tichá, č. p. 111, kteří na těchto úpravách odpracovali nejvíce hodin.


Přehled předsedů spolku od jeho založení v r. 1922

1922 – 1923 řídící učitel p. Schindler Antonín, Tichá č. p. 19
1923 – 1924 p. Janotka Hynek, Měrkovice
1925 – 1926 řídící školy, p. Bordovský Emil /nadučitel/
1926 – 1930 p. Janečka Jan, Tichá č. p. 276
1931 – 1951 p. Šrubař František, Tichá č. p. 49
1952 – 1959 p. Švrček Alois, Tichá č. p. 101
1960 – 1963 p. Fojtík Jan, Frenštát, č. p. 1575
1964 – 1967 p. Žabka Jindřich, Tichá č. p. 320
1967 – 1981 p. Špaček Josef, Tichá č. p. 405
1982 – dosud p. Žáček František, Tichá č. p. 111

Nemoci včelstev - VARROÁZA

Varroáza je vlastně napadení včelstva parazitem - roztočem Varroa destructor. Roztoč napadá dospělé včely a včelí plod (nejčastěji trubčí larvy), ze kterých vysává jejich životní tekutinu. Na larvách se také rozmnožuje. Může být přenašečem virových, bakteriálních a plísňových onemocnění včel a včelího plodu. Nákaza se šíří ponejvíce nakaženými trubci, včelami, roji a loupeží zdravých včel v nemocných včelstvech. Tento roztoč, pokud není včelstvo léčeno účinnými přípravky, způsobuje degradaci a oslabení včelstva, snížení výnosu medu a postupný úhyn. Diagnóza nemoci se stanoví na základě klinického nebo laboratorního vyšetření zavíčkovaného trubčího plodu, spadu, měli a včel (Metodický návod č. 3/2001 k prevenci a tlumení varroázy včel). Rozšíření varroázy do našeho okresu se datuje od počátku 80. let 19. století. Včelstva jsou léčena již od roku 1985, kdy varroáza byla zjištěna v katastru obce Mniší a na hranici obce Tichá.

Aktivní formou v boji proti roztoči je použití fumigace (3x ročně) nebo gabonu. Podpůrnou formou pak je použití formidolu, tj. kyseliny mravenčí, a řada jiných opatření v úlu.


Současný stav ve včelařství

V roce 2004 bylo vyprodukováno 1037 kg medu a 32 kg vosku. Bylo odchováno sedm matek. V porovnání s předcházejícími výnosy se produkce medu zlepšila o 294 kg a u vosku o 12,5 kg.

V České republice je sdruženo v Českém svazu včelařů 50 000 organizovaných chovatelů včel a tento obor spadá do kompetence ministerstva zemědělství. Každý včelař odebírá časopis „Včelařství“, což napomáhá informovanosti a zlepšení práce včelařů.

Přímou ekonomickou podporu získávají včelaři formou dotace ze státního rozpočtu dle zákona č. 252/1997 Sb, o zemědělství, ve výši 150,- Kč na včelstvo ročně.

V prosinci roku 2005 proběhl VIII. sjezd Českého svazu včelařů v Praze pod heslem: „Přírodě a společnosti včelařství více dává než bere.“ Hovořilo se zde o krizi českého včelařství, spočívající v poklesu stavů včelstev, stárnutí populace včelařů, nejistém odbytu medu za nízké peníze a o přetlaku produkce.

Včelstvo má celospolečenský význam

Práce jednoho včelstva je institucemi odhadována na částku 30-60 tisíc korun ročně. Toto přináší včelstvo jako celospolečenský přínos hlavně svým opylováním v přírodě. Včelař ale propočítává hodnotu včelstva především na med, který z úlu získá. Průměrný výnos ze včelstva za řadu let činí 40 kg ročně (u velkých úlů). Pokud je med prodán do výkupu po 24,- Kč za 1 kg, vyjde nám cena – hodnota jednoho včelstva 960,-- Kč za rok Je to tedy velký nepoměr k částce za celospolečenský přínos, kde se jedná o oněch zmiňovaných 60 tisíc. Na tuto nesrovnalost - mimo jiné, bylo také upozorněno vedení Českého svazu včelařů na prosincovém sjezdu.


Složení výboru ZO ČSV Tichá:

Předseda: p. František Žáček Tichá, č.p. 185
Jednatel: p. Karel Novák Tichá
Pokladník: p. Ing. Zdeněk Žemba Tichá, č.p. 122
Revizní komise: p. Marie Balcárková Tichá č.p. 382

Na závěr výrok proslulého fyzika Alberta Einsteina:
„Žádné včely, žádné opýlení = žádné rostliny, žádná zvířata, žádní lidé.“